Tak se na to podívejme. Máme zde dvě výše zmíněné modlitby, které mají svůj bohatý příběh, který je ještě košatější o zážitky těch, kteří se tyto modlitby modlili a byli vyslyšeni. A že se nejednalo o malé věci!
Ovšem stavím proti sobě tyto dvě krásné modlitby proto, že se mi zdají nějak špatně slučitelné, když se nad tím člověk zamyslí. Samozřejmě je možné oddrmolit cokoliv, aniž by to nedávalo smysl a mít dobrý pocit, že jsme se pomodlili, ale všichni víme, že v tom život křesťana víru prožívajícího netkví.
Růženec je prastará modlitba, která má samozřejmě legendární původ. Na jedné straně je taková teorie, že mniši ve středověku se snažili modlit, ale neuměli číst, takže byli odkázáni na jednoduché modlitby jako Otče náš a Zdrávas (v tehdejší jaksi ještě ne zcela dnešní formě). Rovněž jsem slyšel o souvislosti, že těch padesát Zdrávasů je jakoby třetina ze 150 žalmů. Na druhé straně stojí dominikáni, kteří mají růženec jako "Dominikovu modlitební šňůru" a legendy o ní (dle sv. Dominika ze 13. století).
Korunka je o poznání mladší a dostala ji řádová sestra Faustyna poté, co se ve vidění zhrozila nad tím, jak má dopadnout svět po zásahu anděla Zhoubce. Zajímavé je, že jí bylo řečeno, aby se Korunku k Božímu milosrdenství modlila na modlitební šňůře růžence. Je to pro posvátný Růženec čest nebo konkurence?
Proč bychom se měli modlit Růženec, když Korunka je o poznání kratší? Dle Faustynina zjevení má být zaručeno vyslyšení a odpuštění všech hříchů, které jdou onomu hříšníkovi odpustit.
A ve svém okolí vidím, jak se budují kostely a kaple Božího milosrdenství, zatímco mariánské kostely a poutní místa mnohdy chátrají a chátrají.
Dle mého názoru a poznání jsou tyto dvě krásné modlitby navzájem se doplňující, ale je vždycky problém, kterou se má člověk v daný okamžik modlit. Růženec mi přijde jako skvělá příležitost přiblížit se tajemstvím Kristova života, Vtělení, Duchu Svatému, Panně Marii.
Co nám však dává Korunka? Nevidím v ní tak hluboký smysl pro prožívání víry. Korunka je však naléhavé a účinné volání o pomoc v nouzi. Ne, když nevím, jak jít dál, ale když jsem všechno úplně pokazil. Když sejdu z cesty k Bohu, tak je Korunka ten záchranný kruh, kterým mě Pán vytáhne z rozbouřených vod. Při Korunce si velice uvědomuji, jak jsem Pána Ježíše svým hříchem ranil a prosím o odpuštění.
Ovšem Dominikova modlitební šňůra, která dodnes patří k dominikánskému řeholnímu oděvu je vždy dobrou zbraní proti zlu, nesnázi a pokušení, ať se modlíme na ní cokoliv.
No, hlavně si myslím, že Korunka není moc rozšířená, takže se o nějaké konkurenci nedá mluvit. Když už, tak takovou "konkurencí" Růženci je dnes asi Breviář, který se dnes můžou modlit i laici.
PavelV: Tak to jsi trefil, kolikrát váhám mezi růžencem a nešporami.
Zajímavý postřeh. Musím přiznat, že u mě byly doby, kdy jsem váhala mezi korunkou a růžencem, jakoby "konkurence", dnes mám "modlitební šňůru" v kapse spíše pro klasický růženec-takříkajíc celodenně a korunku spíše příležitostně, např. ve tři h., či někdy přímo cítím potřebu. Co se týče breviáře, tak růženec je mnohdy asi praktičtější, např. na cestách. Boha lze uctívat a volat mnoha způsoby, jako je rozmanitý člověk a život na zemi, přesto vše vede k jedinému Bohu. Buď Mu za to chvála a čest, že se smíme modlit.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.