Vítejte na stránce uživatele Angelara

Münster

4. 7. 2008 20:50
Rubrika: Deutschland | Štítky: cestování , Německo

Výlet do Klášterce, tedy do Münsteru

20.6.2008

Jméno města Münster pochází z latinského Monasterium, což značí klášter. Česky by bylo možné nazvat město Klášterec.

Konečně jsem se dostal k tomu, abych navštívil své milované kamarádky z filosofické fakulty, které se rovněž jako já vydaly do světa. Akorát jsou v jiném městě, které je z Brém vzdáleno asi dvě hodiny vlakem. Moje školní síťová jízdenka platí ovšem pouze do Osnabrücku, takže na další cestu jsem si musel pořídit jízdenku obyčejnou, která ovšem byla neobyčejně drahá, ale aspoň jsem se projel vlakem třídy EC/IC. Po příjezdu do Münsteru jsem byl domluven, že na mě Ester počká. Zrovna se bavila s jejím kamarádem, že vlaky v Německu nemají vůbec zpoždění, když jsem já jedním z těch zpožděných přijel. Cestou do centra mě velice uchvátila katolická povaha města, což veřejně chválím. Po městě chodilo velké množství řeholníků a v městě samém se nachází asi devadesát kostelů, přičemž jsme stihli prochodit sotva desetinu za mou návštěvu.

Bavil jsem se s Ester o tom, jak probíhá studium u nich na Westfalische Wilhelms-Universität Münster, a já jsem vykládal, jak to chodí u nás na Universität Bremen. Pak jsme došli okolo radnice do dómu, který byl za druhé světové války velice pobořen ostatně jako 90% města. V chrámu bylo vše opraveno a byl v něm i starý orloj ukazující různé časoměrné údaje. Potom jsme se odebrali na hlavní náměstí, kde stál Lamberti Kirche, na němž byly připevněné na věži klece pro novokřtěnce. Žel, sdělovala mi to Ester právě jako baptistka. Třicetiletá válka byla prostě krutá a často nebylo slitování nad nikým. Naopak v Brémách měli převahu luteráni, tak utnuli takřka jakékoliv činnosti katolíků. Naštěstí jsme došli ke smíru, když jsme dorazili ke staré radnici, kde byl roku 1648 podobně jako v Osnabrücku podepsán slavně Vestfálský mír. U radnice na nás již čekala druhá z kolegyň – Jana, která se nemohla dostavit dříve. Jako první aktivitu jsme zvolili oběd v menze. No, bylo to tam jako v labyrintu. Tolik chodeb, oddělení, stolů, průchodů.

Na hlavním náměstí bylo zřetelné, jak tvrdě město poničeno bylo. Avšak v Münsteru se s rekonstrukcemi vypořádali velice dobře, takže město skutečně neztratilo svou historickou tvář jako mnohá jiná německá města. Dále jsme navštívili v centru několik kostelů a kostelíků románských, gotických i barokních. Zvláště jeden barokní se mi i Janči velice líbil, ovšem Ester jako protestantka pronesla něco o přezdobenosti a o tom, že kostel má být chudý.

Naše další kroky vedli okolo různých palácků ještě v centru až k velkému zámku, který stál od středu města trochu odděleně. Prý tam také kdysi sídlil jakýsi šlechtic, který na město namířil děla a vymáhal poplatek za to, když nevystřelí. Nevím, jak to s ním dopadlo, ale nyní je zámek v držení univerzity a sídlí v něm různé kanceláře. Ještě jsme podnikli jednu procházku skrze centrum a navštívili další chrámy. Taktéž jsme usedli na zmrzlinu do jedné jejich oblíbené cukrárny. Já samozřejmě jsem si nevzal peníze (teda vzal, ale skoro všechny utratil již za jízdenku na vlak), tak jsem se nechal pozvat na oběd, zmrzlinu i večeři – taky si myslím, že mám duchovně docela blízko zrovna k žebravým řádům J. Ovšem díky děvčatům za jejich péči takřka mateřskou. Protože jsme se již hodně naťapali, tak jsme usedli pod košatý strom u jednoho jezírka. Ovšem obdivuhodná je v Münsteru zvláště fauna. Holubi a kachny a havrani jsou asi v každém městě, ale tam se po jezírku proháněla líska a po celém městě bylo šílené množství králíků. Nejúchvatnější však byli ti uprostřed kruhového objezdu.

Pak již přišel čas na onu vyžebranou večeři a vyzkoušel jsem si i městský autobus. Ovšem dopravní infrastruktura v Münsteru není zase až tak na pochvalu. Jediný subsystém městské hromadné dopravy je autobusový, který se musí vnitřním městem pomalu prodírat úzkými ulicemi. Hned od tohoto centra je však víceproudá silnice. Lidé v Münsteru značně používají jízdní kola, která jsou v onom rovinatém terénu výhodná.

Na nádraží měli za sklem modelovou železnici, tak jsem se mohl krásně pokochat. Potom jsme ještě čekali a vykládali společně, než mi přijede opět zpožděný vlak EC jedoucí ze Zurichu do Hamburku.

Zobrazeno 1446×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio