‚Řekne mu Tomáš: ”Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: ”Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“‘ (J 14,5-7)
Pán Ježíš říká, že známe již cestu tam, kam jde (J 14,4). Uvádí o sobě tři důležité a nezanedbatelné věci. Je to Cesta, kterou musíme šlapat, abychom došli k Pánu Bohu. Je to ten, který zvěstuje Pravdu v plnosti. A konečně je to ten, který dává našemu životu smysl. Čím? No, právě těmi předchozími věcmi. Cestou nás zaměstnává a jeho Pravda dohlíží na to, aby ti, kteří jdou po jeho Cestě, z ní nesešli. Potom teprve žijeme skutečný život. Nemůžeme být bez cesty, protože bychom neměli jak jít. Nemůžeme být bez pravdy, protože bychom neznali směr.
Dopravní problematika slouží k tomu, abychom mohli ukázat lidem cestu a umožnili jim snáze putovat. Však bez pravdy je cesta nesmyslná, proto je nutné myslet i na disciplínu, kde hraje ústřední roli právě pravda. Je to filosofie. Filosofové jsou posedlí odkrýváním skrytého – hledáním pravdy. I když si pod sebou podřezávají větev, chtějí nalézt Pravdu nejvyšší. Tu však nalezneme v plnosti pouze s pomocí Božího zjevení. Je tedy ještě potřeba se chytnout pomocné ruky, kterou nám nabízí Pán, když viděl, že máme snahu jít za ním. Poslal nám svého Syna, který zvěstuje život. Stojíme tedy před posledním bodem. Zbývá mi se zabývat životem. Životem ve víře a z víry se zabývá theologie.
Skrze Pána Ježíše máme otevřenou cestu k pravdivému poznání živého Boha Otce.
To je Vláďo krásně napsané
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.