Vítejte na stránce uživatele Angelara

Pythagoras v kuchyni

8. 9. 2008 20:20
Rubrika: Filosofie | Štítky: vaření

Pythagoras v kuchyni

Každý jistě známe z prostředí vaření a kuchtění jakousi struktury, na které jsou vystavěny všechny recepty na přípravu kulinářských specialit: Vezmi dva díly mouky, jeden díl moučkového cukru, na 20dkg přidej jedno vejce a půl kostky kvasnic. Vše důkladně promíchej a nech 30 minut kynout. Potom znovu promíchej, dej na plech a peč dalších 30 minut. Dejme tomu, že toto by mohl být velice stručný popis pracovního postupu přípravy nějaké dobroty. Co je však na tom celém tolik zarážející, že o tom vůbec píši?

Je totiž zřejmé, abychom dosáhli vítečné chuti námi ukuchtěných jídel, musíme se vždy řídit nějakým daným plánem, který uvádí množství přidaných surovin a doby jednotlivých dílčích činností při přípravě pokrmu v určitý řád. Ten je v našem případě dán kvantitativními (množstevními) poměry jednotlivých surovin a dob trvání. Ovšem je mnoho lidí, kteří při vaření rádi experimentují. To je samozřejmě možné, ale kromě toho, že se jim nemusí vždy trefit ten správný poměr, není zaručená chutnost výsledku jejich práce. Na druhé straně mohou na základě zkušeností mít ten poměr již „v oku“, což znamená, že bez předchozího uvažování pouze na základě jakési rutiny ve vaření odhadnou požadované množství té které suroviny. Bez zachování tohoto poměru může dojít ke dvěma důsledkům: 1) dojde k vytvoření zcela nové neznámé a jedinečné variantě pokrmu, která je chutná; 2) celá práce přijde v niveč, protože uvařený pokrm bude vlivem neladícího ‑ neharmonického poměru surovin nepoživatelný.

Často se říká, že jídlo či nápoj má „vyváženou chuť“, jak můžeme slýchat třeba v reklamách. Není ani příliš sladké ani příliš slané, ale je „akorát“. To je určeno předem danými poměry surovin, které se ve zkušenosti osvědčily jako vhodné – ladící spolu v daném poměru. Zkusme si rozebrat ty poměry. Jestli například místo špetky soli přidáme hrst soli nebo místo kila cukru ho přidáme jenom půl, jistě se to podepíše na výsledné chuti jídla (a to nemluvím o obtížích spojených s jeho přípravou).

V dávných dějinách se podobnými věcmi zabývali pythagorejci se svým mistrem v jejich filosofickém společenství v sicilském Samu. Přicházeli na to, že věci jsou v nejlepším uspořádání právě tehdy, když jsou v dobrém poměru, jsou-li tedy jaksi v harmonii. Jak ovšem vyjádřit ten poměr a bude-li vyjádřen, jaký vůbec má být? Pro určení poměru byla zvolena čísla, což se řecky řekne αριτμος (aritmos). - Říká Vám ještě něco aritmetika ze základní školy jako součást matematiky? - A nebyla to jen tak obyčejná čísla, ale pouze celá kladná tj. přirozená. Dnes jako by to pro nás byla již zažitá samozřejmost, že věci musí být v dobrém poměru, aby to vše „klapalo“.

Máme tedy v motorových vozidlech kompresní poměr ve válci motoru a poměr škodlivin ve výfukových plynech. Také dostáváme poměrně dobré či poměrně špatné platy a jsme s tím poměrně spokojeni. Sladíme si čaj v poměru dvě kostky na jeden šálek. A protože poměr je potřeba vždy k alespoň dvěma entitám, může být i poměr milostný.

Takže až budete příště vařit, nezapomeňte na Pythagora, abyste do jídla přidali vždy dobrý poměr surovin.

Zobrazeno 2049×

Komentáře

rafael

Nekecej! My taky! Hezky vzít pipetu... a počítat, a to ještě voda, voda se saponátem a ještě cosi...

A počítání kapek se mi nevyhlo ani na vysoké škole v labinách z fyzikální chemie, kde jsme počítali povrchový napětí či co... ty protokoly byly šílený :-/ Brrrrrr

Angelar

Vidíme, jak je i v hluboké vědě nutné, aby byly správně stanoveny výše zmíněné poměry věcí - v jakém poměru je kapka ke 20 ml.

Zobrazit 8 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio