Z žst. Brno-hlavní nádraží jsem vyrazil kupodivu zvláštní soupravou, která stála v jižních sektorech nástupiště, zatímco na severní část přijela klasická souprava 560 s vloženými vozy. Tedy ta pozoruhodná souprava jedoucí z Brna do Vranovic se sestávala z motorové lokomotivy rady 714 a dvou přívěsných vozů 010 či jejich ekvivalentů.
Po příjezdu osobním vlakem do Rajhradu nebylo obtížné najít směr vedoucí ke klášteru, neboť už z vlaku jsem zahlédl stavby kláštera a i ve městě bylo vícero směrovek, podle kterých jsem mohl jíti. Za pobroukávání náboženských písní jsem dorazil přes Městečko a okolo jakéhosi mlýna k bráně kláštera, jež byla otevřená. Vstoupil jsem a procházel první kvadraturou, kde bylo několik soch, ale spíše to působilo trochu opuštěně. Ale bylo vidět občas nějaké pracující osoby. Říká se často: „To je práce jako na kostele.“ Ale oč větší musí být potřeba práce, aby mohl být spraven s udržován celý velký klášter? Vůbec si nedovedeme představit, kolik je k tomu potřeba lidí a finančních prostředků. Je tedy zřejmé, že toho půl tuctu řeholníků, který pobývá v klášteře nemůže jen tak jednoduše vše zvládnout.
Vstoupil jsem do krásného naprosto promrzlého klášterního chrámu, kde je vícero oltářů a oltáříků s krásnými obrazy. Také stropní fresky jsou velice pozoruhodné. Klášter i tento chrám jsou dílem známého stavitele Jana Blažeje Santiniho-Eichela. Kdysi dávno v těchto místech byl močál, ale pílí mnichů se stala z okolí kláštera úrodná půda. Stavba samotná prý spočívá na dřevěných pilotech zaražených hluboko do země podobně, jak se stavěly například severoitalské Benátky.
V klášteře sídlí Památník moravského písemnictví a skrývá poklady snad od doby Velké Moravy, kdy bylo přineseno svatými Konstantinem a Metodějem nové písmo. Již v těch dobách pravděpodobně v Rajhradě bylo slovanské hradiště a později možná také nějaký klášter. Současný klášter, pokud pomineme jeho hmotný majetky a budovy, byl potvrzen roku 1048 českým knížetem Břetislavem. Od té doby byl klášter proboštstvím břevnovského kláštera. Samostatné opatství Rajhrad vzniklo až roku 1813.
V klášteře je také pozoruhodná knihovna. Jedná se o největší klášterní knihovnu na celé Moravě a o čtvrtou největší klášterní knihovnu v Česku. Obsahuje přibližně 60 000 svazků. Klášter působil v novověku jako středisko vědy. Při ukrutném zásahu císaře Josefa II. do života klášterů Rajhrad obstál. Císař totiž nechal rušit ty kláštery, které nevykazovaly zjevnou veřejně prospěšnou činnost (na duchovní hodnoty nehledě). Pro Rajhrad to byla naopak příležitost, jak přilepšit své knihovně, když mohl skupovat sbírky z jiných klášterů nepřeživších zásah císařův.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.