<!-- @page { margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->
Vzhledem k tomu, že jsme se s Otcem Josefem rozhodli o odložení našeho odjezdu na Jítravu až na Velký pátek, měl jsem tedy ještě jakoby jeden den, který jsem mohl jaksi volně strávit. Pouze ráno jsem měl jít do školy na jedno cvičení. O Zeleném čtvrtku se koná v katedrálách tzv. missa chrismatis, tedy mše svatá se svěcením olejů a s obnovováním kněžských slibům. Měl jsem v úmyslu se podívat na to, jak to může vypadat, ale nakonec mi to časově moc nevycházelo, protože jsem se zejména domluvil s kamarádkou, že ji konečně po delší době opět navštívím.
Vypravil jsem se tedy vlakem s přímými vozy z Pardubic do Havířova. Protože kamarádka měla ještě hodinu hry na kytaru, vyzvedl mě její milý bratr, se kterým jsem se seznámil a vyšli jsme na kamarádku čekat u kofoly nedaleko od místa vyučování. Já moc rád poznávám nové lidi. Tedy i teď jsem byl nadšen, že se mohu bavis s někým novým. Potom jsme se všichni tři odebrali přes město k jejich domu a bratr nás posléze opustil.
Po celý den jsem opěvoval krásy tak uspořádaného města, jako je Havířov. Jde totiž o město postavené na zelené louce za dob nadšeného socialismu. Ve městě jsou zejména cihlové bytové domy, přičemž svým původem v nevelkém časovém období výstavby působí jako krásný celek, se kterým se není možné v jiných historičtějších městech setkat. Havířov protíná ulice jmenující se Hlavní, která vede od vlakového osobního nádraží. Velice sofistikovaně je možné také v takovém městě navrhovat systém MHD, protože vzhledem k jasně daným obytným kapacitám domů je snadné určit přepravní proudy cestujících v daných směrech pomocí vhodných matematických modelů. Zkrátka mě takové město jako jeden celek naplňuje úžasem. Mohu zde jen přidat ze žalmu 122, 3: „Jeruzalém je zbudován jako město semknuté v jediný celek“. Ale co je zajímavé, v Havířově nestojí uprostřed nějaký kostel nebo katedrála. Ovšem vzhledem k éře vybudování je to poměrně pochopitelné. Podobně ani v nebeském Jeruzalémě vlastně nebude potřeba nějaké zvláštní město, kde budeme Boha více uctívat, jak se píše ve Zjevení 21, 22: „Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek“.
S kamarádkou jsme pak šli se podívat do jednoho údolí k říčce Lučině. V začínajícím jaru začínaly rozkvétat také louky, stromy i úsměvy lidí. Ale čas kvapil a my jsme byli již opět domluveni s bratrem jejím, že se potkáme u další kofoly. Pak již byl pomalu čas se vydat na cestu do kostela, který opravdu jaksi stojí trochu mimo město. Jde o stavbu poznatelně starší, než je město, a v další době přistavěnou o notnou část. Tak jsme tedy mohli strávit mši svatou na památku poslední večeře Páně v kostele svaté Anny v Havířově. Mši svatou sloužil tamější pan kaplan. Ovšem poměrně udiven jsem byl při naslouchání dialogu s panem kaplanem, který se k aktivitám spojeným s různými zvláštními příležitostmi nestavěl příliš kladně. Proto také byl vynechán obřad mytí nohou. Jinak na mši svaté bylo mnoho ministrantů a v kostele byla obsazena téměř všechna místa k sezení.
Po mši svaté jsme se ještě podívali na nádraží, zda bych mohl stihnout nějaký dřívější vlak. Shledali jsme, že ne a musel jsem tedy vyčkat na ten, kterým jsem plánoval jet původně. Oba sourozenci mě trochu děsili tím, zda budu moci vůbec u nich doma chvíli setrvat, ale spíše naopak mi přijde, že rodiči jsem byl u nich přátelsky přijat. Dokonce mi ještě nachystali jídlo, abych se na cestu posilnil. Mezitím jsme se dobře bavili a dověděli se o sobě mnoho zajímavých věcí. Pak jsem byl oběma na nádraží opět přátelsky doprovozen, takže ještě jednou jim oběma děkuji za příjemné odpoledne a všechna dobrodiní.
Čekalo mě už jenom pár hodinek v nočním R 440 Excelsior, kde jsem velice záhy usnul bezstarostně příjemně utahán na svém batůžku. Provedl jsem aproximaci času příjezdu do Pardubic a podle toho si nastavil budík, abych se stihl včas zvednout, probrat a vystoupit.
Přijde mi na Zelený čtvrtek takové příhodné, když člověk není v klidu, protože se Tím přibližuje Pánu Ježíši, který rozhodně v klidu nebyl, neboť se v zahradě krví potil. Celý den mi tedy přicházela na mysl slova popěvku: „Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste!“
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.