Pouť do Obyčtova

Obyčtov je staroslavné poutní místo, protože se tam scházejí poutníci už asi osm set let. Kdysi jsem četl o Obyčtově i pár slov v jednom románu Vlasty Pittnerové, regionální autorky vesnických románů z počátku 20. století.

V sobotu večer přijela jedna poutnice k nám do Meziříčí, protože jsem s ní byl domluven, že půjdeme spolu na pouť. Měli jsme spolu bez legrace opravdu krásné slavnostní nešpory. Celé jsme to im Wechsel (na střídačku, na chóry) zpívali. Prostě neodolatelné a takovou modlitbu breviáře jsem už opravdu dlouho nezažil. Naposledy možná u benediktinů v Osnabrücku. Ta slečna umí opravdu krásně zpívat. Večer jsem jí ukázal naše malebné město velké mezi říčkami malými a potom jsme šli do kostela na svatodušní vigilii, která měla podobně jako ta velikonoční více čtení (čtyři starozákonní čtení a pak ještě jedno novozákonní). Sloužil pan děkan a kázal o využívání darů Ducha svatého a o tom, jak je to často nepochopeno v letničních společenstvích a náboženských společnostech. O pár dní dříve říkal, že jsou mnohé dary Ducha, ale každý jakoby chtěl jenom ty, které jsou nějak zajímavé jako třeba modlitba v jazycích. Ale co takový dar ministrování nebo úklidu kostela, ten asi využívá málo lidí. Dary Ducha totiž nejsou jenom pro nás, ale zejména pro společenství. Po mši svaté jsem si nesl kříž na faru, kde jsme ho schovali u pana děkana.

Ráno v šest hodin jsme se sešli tři poutníci před kostelem. Já jsem měl pouť vést a kamarád nesl kříž. Přišel nám požehnat pan děkan v klerice a krásné superpelici s úžasnou krátkou a širokou bílou zdobenou štolou. Pokropil nás a my jsme vyšli za zpěvu písně Kristus seslal Těšitele. Časově nám to akorát vycházelo. Cestou do Mostišť jsme se pomodlili Vesel se, nebes Královno a ranní chvály (samozřejmě latinsky). Cestou jsme přinášeli všem obcím požehnání. V prudkém kopci do Vídně (u Velkého Meziříčí) jsme se modlili radostný růženec, neboť v něj je obsažena první část Kristova pozemského života a také vystihuje Navštívení Panny Marie. Ve Vídni jsem přečetl evangelium, které by mělo na svátek Navštívení připadat. Nad Vídní jsme asi něco zapěli a pak následovaly německy Lauretanische Litanei zpívané v rytmu vhodném pro pochod (je to ta verze, kde se po každém zvolání opakuje "Maria, slyš dítek svých hlas" a po sérii "Matko Boží, voláme k Tobě", tak to bylo jenom německy "Maria, wir rufen zu Dir" a "Mutter Gottes, wir rufen zu Dir"). Před Bory jsme začali se modlit Tajemství spásy od sv. Brigity, kde jsme jakoby přes Kristovo umučení pomalu spěli k tajemstvím Vzkříšení, Nanebevstoupení a Seslání Sv. Ducha. V Borech jsme se u dolnoborského kostela poklonili Pánu Ježíši v Nejsvětější svátosti ve svatostánku a přidala se k nám jedna paní. Pak jsme šli s modlitbou za odpadlé křesťany, svatodušním rozjímáním sv. Jana Zlatoústého a zpěvu mariánských písní přes Kněževes do Ostrova nad Oslavou. Před obcí jsme začali zpívat Te Deum (česky) a akorát to vyšlo k branám kostela na poslední sloku. Tam jsme šli do Chrámu Páně, poklonili se a šli vyčkávat příchozí procesí od Radostína, kde šlo asi ke stu lidí v čele s ministranty nesoucími kříž, družičkami nesoucími sochu Panny Marie a muzikanty s dechovými nástroji. Připojili jsme se k nim a společně jsme šli za zpěvu mariánských písní prokládaných po sloce modlitbou dále do Obyčtova. Tam nám přispěchal naproti P. František Koukal, farář obyčtovský a doprovodil nás do nádherného barokního chrámu Páně od J. B. Santiniho-Eichla. Potom ještě přišlo procesí z Jam včetně pallotinského řeholního kněze (asi 50 lidí) a procesí z Radešínské Svratky (asi 30 lidí).

V 11 hodin začala poutní mše svatá v chrámě Navštívení Panny Marie. Mši slavili tři kněží. Jednoho, který předsedal jsem neznal, ale pak tam byl P. Pavel Habrovec, farář z Radostína a P. František Koukal, farář z Obyčtova. Také byl přítomen jeden bohoslovec, se kterým jsem byl později seznámen. Mešní texty i kázání bylo svatodušní. Asi takovým hlavním bodem kázání byla paralela, když Pán Ježíš přicházel k učedníkům i když oni byli za zavřenými dveřmi ve srovnání s tím, že Duch svatý v nás již také působí i přesto, že my si to zcela neuvědomujeme a třeba ho ani nevzýváme. Díky němu pronášíme dobrá slova a konáme dobré skutky. Zde mi ale vyvstává podivná otázka: staví se mi proti sobě to, když Pán Ježíš vstupuje jaksi nezván zavřenými dveřmi k učedníkům a jiný případ, když On jakoby buší na naše srdce a čeká, až ho pustíme dovnitř. Na druhou stranu z toho přeci jenom lze učinit vývod, že ať jedná tak nebo tak, nikdy nevstupuje násilím. Nevstupuje, když jsme proti.

Po mši svaté byli pozváni poutníci, družičky a ministranti z Radostína, Radešínské Svratky, Jam a Velkého Meziříčí na faru na pohoštění. My jsme tam přišli, prohodili pár slov s duchovenstvem a s dalšími známými v mém případě zejména z Radešínské Svratky. Pak jsme již šli meziříčští k jedné zbožné, milé, mladé a krásné farnici na oběd a měli jsme výbornou svíčkovou s hovězím masem a knedlíkem. Tomu předcházela vydatná polévka s ještě vydatnějšími kousky masa v ní a následovalo posezení u sladkých dobrot, jednohubek a vína. Čas však rychle běžel a my jsme šli do kostela na májovou a na požehnání. Obyčtovská schola předzpívávala loretánské litanie. Také jsme se modlili za nějakou čínskou mariánskou farnost a přes to vše byl vystaven Pán Ježíš v Nejsvětější svátosti. Následovalo rozloučení se s poutníky a radostínští už odcházeli včetně P. Pavla. My jsme zůstali a šli si ještě na chvíli posedět a popovídat. Pak jsme již i my vyšli s křížem do Ostrova nad Oslavou na nádraží.
Zajímavá byla úvaha, jakou máme koupit jízdenku pro kříž. Zda se nejedná o rozměrné zavazadlo nebo jestli by se měl pořídit lístek i pro Pána Ježíše. Pak ale přišly pochybnosti, jestli nemáme třeba koupit skupinovou, když je Bůh ve třech osobách a pak tu jízdenku předložit k uhrazení panu děkanovi. Také jsme dostali výslužku, a protože se nikomu do batohu nevlezla, tak jsem ji dal do svého batohu já. Ve vlaku jsme z ní většinu snědli a snažil jsem se nabídnout i slečně průvodčí. V Křižanově jsme nechali slečny jet dále na Brno a my meziříčští jsme přestoupili a šťastně pouť dokončili.

fotky od uživatele MrBean: http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=28854