Vítejte na stránce uživatele Angelara

Cesta k Bohu

4. 9. 2010 14:21

Tak nám ty prázdniny jaksi utekly (vysokoškolákům však ještě pár týdnů zbývá), ale opět bych se rád podělil o pár drobných postřehů. Žijeme ve světě, kde mnoho lidí nechce souhlasit s tím, že jediná správná cesta k pravdě a k životu je v Pánu Ježíši. Připomíná mi to zážitek, když jsem jel autobusem jedné příměstské linky: Nastoupil mladý pár a chlapec řidiči říkal: „Dvakrát na hřbitov“. Zní to trochu morbidně, ale přesně toto my říkáme Pánu Bohu, když se svobodně a dobrovolně rozhodneme jednat proti Jeho vůli a dopouštíme se hříchu. Toho se dopouští zloděj, když krade a ví, že je to špatně. Toho se dopouští dvojice, která se spolu mimo manželství vyspí. Toho se dopouští ten, kdo šroubovanou výmluvou se brání účasti na nedělní mši svaté. Říkejme tedy Pánu raději „ano“, "vždyť jemu na nás záleží" (1 Petr 5,7).

Srdce každého člověka nenalezne pokoj, dokud nespočine v Bohu. Tak to vyznává sv. Augustin v 1. kapitole svých Vyznání. Každý člověk touží po štěstí a touží se mu oddat. Ovšem pouze v Bohu je štěstí nestrojené, opravdové, věčné. Když přišel svatý apoštol Pavel do Athén a kázal na Areopagu (Sk 17,22nn.), mluvil i o oltáři „neznámému bohu“. Říkal, že je to právě ten Bůh, kterého on jim zvěstuje. Jednou jsem v parku míjel jednu slečnu. Už nevím, kolik jí asi bylo let ani jestli byla hezká nebo ne. Spíše mě na ní zaujal její přívěšek na krku. My, křesťané, často nosíme na krku křížek jako symbol našeho vykoupení. Ta slečna měla na řetízku na krku otazník, jakoby symbol velké upřímnosti, že ještě nenalezla toho, komu má věřit.

Ovšem i u lidí zarputile nevěřících nebo věřících v „cosi“ je vidět, že vnímají existenci rozměru člověka přesahujícího. Jednou se bavil bohoslovec, jeho nevěřící kamarád a jedna žena. Ta žena říkala, že prý stejně ten bohoslovec nedostuduje, načež to byl zrovna ten nevěřící kamarád, který oponoval. Říkal, že si myslí, že ten bohoslovec určitě dostuduje, protože ještě neviděl nikoho, kdo by tak miloval Boha, jako ten bohoslovec. Je pozoruhodné, jak nevěřící dokáží vnímat náš vztah k Pánu Bohu. Avšak je v nich stále překážka, která jim samotným zabraňuje Pánu Bohu uvěřit (KKC 409). Tuto překážku zapříčiněnou samotnou porušenou lidskou přirozeností můžeme však pomáhat překonat, protože můžeme vyprošovat dar obrácení. I my se takto můžeme podílet na Božím plánu spásy. Nemáme o Bohu jenom mluvit s ostatními, ale také se za ně modlit.

 

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio