Podzimní setkání účastníků misijní akce Antiochia

Podzimní setkání účastníků misijní akce Antiochia

Ve dnech 26.-28. 12. L. P. 2010 jsme pořádali podzimní setkání pro účastníky prázdninové misijní akce Antiochia. Prázdninová misie spočívá v tom, že se mladí křesťané, kteří mají rádi Pána Ježíše i ostatní lidi a chtějí svou lásku k Bohu zvěstovat činy i skutky, vypraví do jedné zapadlé farnosti a tam jsou v různých týmech po dvou týdnech se střídajících celé dva měsíce velkých prázdnin. Antiochia vznikla v 90. letech jako iniciativa bohoslovců a dodnes ji vedou bohoslovci. Dnes jsou to již stovky lidí, kteří během let nějak spolupůsobily na Antiochii. Je to mnoho dnes již kněží, ale také i nejeden pár se tam dal dohromady.

Antiochia nejsou dva týdny prázdninového oddechu, ale jsou to dva týdny, které člověk odevzdá Pánu Bohu. Dnes v den památky velkého misionáře sv. Františka Xaverského mohu připomenout větu z jeho dopisu svatému Ignáci: "Pane, tady mě máš, co mám dělat? Pošli mě, kam je ti libo, třebas až do Indie." My dnes nemusíme jezdit až do Indie, stačí, když si uvědomíme, kolik lidí v naší blízkosti Pána Ježíše nezná. Opět z dopisu sv. Františka X.: "Jak strašné je množství těch, kdo se vaší vinou nedostanou do nebe, a řítí se do pekel!" Možná to zní děsivě, ale je ostatně povinností každého křesťana nenechat si víru pro sebe, ale snažit se ji předávat dál slovem i skutkem.

Antiochia se akce jmenuje podle města zmíněného v Písmu, kde přívrženci Kristovi byli poprvé nazváni křesťany. Vím z vlastní zkušenosti z nevěřícího prostředí, že je to zajímavý pocit, když se o člověku šušká, že je křesťan.

A co se tedy dělo na tom podzimním setkání?

V pátek odpoledne jsme vyrazili seminárním Fordem Transit do Drahotuš u Hranic na Moravě. Tamější farář P. Radek Šidleja je totiž také jedním z tzv. "Antiošáků". Začali jsme modlitbou v kostele: mší svatou a adorací Nejsvětější svátosti.

Protože přes prázdniny byly čtyři turnusy Antiochie v Rudné pod Pradědem (diecéze ostravsko-opavská) a čtyři turnusy ve Cvikově (diecéze litoměřická), neznali jsme se všichni. Seznámili jsme se tedy a zahráli pár zajímavých her. Zase jsme si tak přišli blíž.

Ráno jsme si po modlitbě a snídani ještě zahráli zajímavou hru "na pašeráky", která spočívala v tom, že vybrané osoby se měly pohybovat po vesnici takovým způsobem, aby je nikdo nechytil. Potom jsme se sešli zpátky na faře a pozvaný host P. Piotr Oskwarek k nám pronesl krásnou duchovní přednášku o cestě k Bohu a o překážkách, které je potřeba na této cestě překonávat. Mluvil o odpuštění, fyzickém, emocionálním a duchovním uzdravení člověka.

Po výborném obědě jsme měli prezentaci jednotlivých turnusů, které proběhly. Ráz české a moravské Antiochie je poněkud odlišný, ale cíl je přesto tentýž - přivést lidi blíže Pánu Ježíši. A když ne to, tak aspoň zbourat předsudky vůči Církvi svaté a náboženství vůbec.

V sobotu večer jsme navštívili děkanátní oslavu mládeže hranického děkanátu při začátku nového liturgického roku ve Všechovicích. Začínali jsme mší svatou. Potom jsme se mohli v kulturním domě bavit s ostatními i mezi Antiošáky navzájem. Vyvrcholením byla adorace s požehnáním adventního věnce.

V neděli ráno jsme po ranních modlitbách, mši svaté a opět výborném obědě vyrazili zase domů (či do semináře).

Bohu díky za tuto akci a doufám, že Pán dá požehnání pro Jeho misie.

Svatý Františku Xaverský, oroduj za nás!