Vítejte na stránce uživatele Angelara

Lenost

Lenost

Toto pojednání se týká jedné z velmi rozšířených a stále aktuálních neřestí, totiž lenosti, nechuti, acedie...

Svědectví Písma svatého

Nejprve ovšem několik citátů o lenosti a lenoších z Písma svatého, kde zvláště kniha Přísloví k tomu má co říci:

Kaz 10, 18 Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu.

Př 6, 6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. 7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, 8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. 9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? 10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

Př 10, 26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají.

Př 13, 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.

Př 15, 19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená.

Př 19, 15 Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.

Př 19, 24 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí.

Př 20, 4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.

Př 21, 25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; 26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří.

Př 22, 13 Lenoch říká: "Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil."

Př 24, 30 Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, 31 a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena. 32 Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: 33 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 34 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

Př 26, 13 Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev." 14 Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži. 15 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům. 16 Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.

Co učil sv. Tomáš Akvinský a sv. Řehoř Veliký

U svatého Tomáše Akvinského se můžeme setkat s pojednáváním o tzv. acédii, tj. nechuti. (Summa theologiae II-II, q. 35) Jedná se o neřest, která odporuje lásce. Acédie se staví proti radosti z lásky, která má přicházet z božského dobra. Jako jakýsi tíživý smutek tlačí duši člověka, která přestává mít jakoukoliv chuť jednat. Práce se jeví jako něco hnusného, mysl je ztrnulá a člověk se nechce pustit do žádného dobrého díla. Tento odklon, kterým se odporuje konání dobra, je sám o sobě špatný. Je tím vážnější, čím většímu dobru se člověk vyhýbá. Dlouhodobější takovou leností se přichází ke vzniku neřesti, tedy trvalého stavu odporování. Kromě toho, že člověk takovým odporováním se značně vyčerpává, ač to vypadá, že nic nedělá, tak i v účinku je vidět množství neudělané práce a člověka udřeného nicneděláním, odporováním práci.

Každá pak neřest má také následky, tzv. „dcery hříchu“, které u acédie vypočítává sv. Řehoř Veliký (Magna moralia 31) jako "špatnost, nevraživost, malomyslnost, zoufalství, strnulost vůči přikázáním, těkání mysli po nedovolených":

  •          Špatnost je návyk nekonat dobro, který se získává odporováním konat dobro, jak je tomu v acédii.
  •          Nevraživost je nenávistí až agresí vůči tomu, kdo by člověka chtěl z lenošení vytrhnout a požadovat po něm nějakou činnost.
  •          Malomyslnost je trvalou špatnou náladou, jíž je zasažen ten, kdo odporuje něco dělat, protože mu chybí radost, která by právě přicházela, jakési vnitřní naplnění z činnosti.
  •          Zoufalství je ztrátou východiska ze zlé situace, kterou lenost přivádí: lenošit dál je ubíjející a začít něco dělat je nepředstavitelné.
  •          Strnulost vůči přikázáním vychází z chytráckého propočtu lenocha. Pro všechno se raději najde výmluva, než aby se nějaké dílo začalo. Vyhovět přikázáním by znamenalo ukončit lenošení. Snadněji si lenoch otočí přikázání, než aby se otočil z jednoho boku na druhý.
  •          Mysl těká po nedovolených věcech, protože lenoch jí nedovoluje zabývat se věcmi vznešenými, které by ho přiměly k práci. Zároveň člověk na něco myslet musí, tak myslí myšlenky spíše neřestné než ctnostné.

K lenosti mohou svádět životní okolnosti

Pokud člověk není v situaci, kdy by se musel opřít do práce, jinak by upadnul do bídy, většinou začne se svou leností něco dělat. Horší je, když je vše zajištěno: člověk nemusí vydělávat peníze, protože buď má dost, nebo za něj dělají jiní nebo se lenošně protlouká s jakýmsi životním minimem bez snahy svůj stav zlepšit. Tedy peníze, majetek a moc mohou být pokušením k lenosti. Další pokušení k lenosti je jídlo, pochutiny a všemožné rozkoše, kterými člověk tráví čas, přičemž by se měl věnovat jiné práci. Tyto činnosti ho sice na jedné straně povzbuzují, ale zároveň značně vyčerpávají. Ctnost uměřenosti velí mít pravou míru. Proto ten, kdo se příliš nají, upadá už i přirozeně do lenosti, protože jeho tělo musí v klidu nějak vytrávit. Kdo se opije, někdy i druhý den není k ničemu. Kdo podlehne nepovoleným pohlavním rozkoším, ten je na tom ještě hůře, protože po nich musí také odpočívat už jenom tím, že jeho mysl je jaksi otupělá, vyčerpaná, ale potom nastává znovu ještě ve větší míře výše zmíněné těkání mysli po nedovoleném, což je velkou ztrátou času, protože v důsledku spáchaného je člověk uchvácen leností nevěnovat se v mysli něčemu ctnostnějšímu, ale zůstává spíše v neřestném. Tedy tyto neřesti jsou také příčinou lenosti a nechuti.

Léky proti lenosti

Lékem proti lenosti potom je vyhýbat se tomu, co ji působí. Dobré rozvržení dne s časem pro modlitbu, práci, spánek a zasloužený odpočinek může mnohému předejít. Je vhodné také cvičit dobrou vůli, aby člověk byl trvale nakloněný k činnosti, ochotný pustit se do nějakého dobrého díla. K tomu pomáhá také modlitba a ještě bych zmínil vhodnou pomůcku, kterou je zpytování svědomí, kdy se například večer před spaním uvažuje, jak se daný den strávil, co se podařilo a co se nepodařilo, jaké byly dobré skutky a jaké nedokonalosti a hříchy. Člověk tak jakoby ukazuje Pánu Bohu účet za ten den. Když může ukázat dobrý účet, je to důvod k radosti, jakoby Pán pravil: „Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým“. (Mt 25,21) Když je však v červených číslech, je potřeba začít ještě ten večer splácet lítostí spojenou s hlubším přilnutím k Pánu Bohu a odvrácením se od neřesti.

Lenost má také určité stupně

Prvním stupněm je nekonat skutky lásky. Jako příklad je možné uvést nechuť pomoci kamarádovi s nějakou dobrou prací či úkolem, kde bychom mu mohli být nápomocni. Nikdo to není povinen dělat, ale přesto by mohl udělat dobrý skutek, skutek lásky k bližnímu. Vůči Pánu Bohu je lenost v tomto stupni zastoupena například zanedbáváním četby Písma svatého, růžence, vzdělávání se ve víře a také zanedbávání jiných větších modliteb a zbožných skutků, pohrdání odpustky, náboženskými poutěmi, nechuť jít na mši svatou ve všední den, když tomu nic nebrání. Známé přísloví říká, že „modlitbou se čas netratí“, spíše naopak získáváme mnohem více. Proto ten, kdo je líný se modlit, musí počítat s tím, že se vždycky více nadře, protože si nevyprošuje pro svoje dílo Boží pomoc, a tak platí přísloví další: „Bez Božího požehnání – marné lidské namáhání.“

Druhým stupněm je zanedbávání toho, k čemu jsme vázáni podle spravedlnosti, že je totiž spravedlivé něco udělat. Před prefací ve mši svaté zpíváme: „Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. – Je to důstojné a spravedlivé.“ Tedy řečeno jinými slovy by bylo nespravedlností, kdybychom Bohu, našemu Otci díky nevzdávali, respektive nemodlili se k Němu. Je totiž podle spravedlnosti povinností člověka jakožto tvora nadaného rozumem uctívat svého Stvořitele. Spravedlnost také vyžaduje i modlitbu za ty, kteří jsou člověku svěřeni (děti, žáci, podřízení, zaměstnanci, otroci,...), za své druhy (kamarády, přátele, partnera, živé a zemřelé příbuzné,...) a za ty, kteří jsou nadřízeni (rodiče, učitelé, kněží a církevní představení od kaplana až po papeže, vedoucí,...). Ovšem je třeba také řádně plnit svůj svěřený úkol: Děti mají poslouchat rodiče – známe větu: „Mně se nechce.“ – není to výraz lenosti? Jistěže ano. Špatný zaměstnanec zase, jakmile odejde jeho šéf, tak si natáhne nohy na stůl, protože ho k tomu tak lenost svádí. Učitel pustí raději žákům nějaký přihlouplý film, než aby věnoval čas přípravě na hodinu. Podobně pro rodiče je podle jejich lenosti lehčí nechat děti dívat dlouhé dny na televizi, než se jim věnovat, jak by bylo spravedlivé. Student na kolejích celý semestr propíjí svěřené peníze a vůbec se nevěnuje studiu. Co si ze školy díky své lenosti může odnést? Možná tak cirhózu jaterní. Kněz se nechce obléci jako kněz, přestože mu to posvátné kánony výslovně přikazují, protože by se mohlo poznat na veřejnosti, že je kněz, a musel by se podle toho chovat, což se mu nechce. Z lenosti se nepřipraví na nedělní kázání pro svou farnost, a tak farníci musejí poslouchat nesouvislou a nekonečnou promluvu o ničem. Předpisy o vysluhování svátostí nezná a breviář se latinsky nemodlí, protože se mu nechce věnovat čas studiu, přestože k obojímu ho výslovně vybízí také posvátný koncil druhý vatikánský. Nechce se mu dbát o kostel, tak je tam všechno špinavé, zanedbané a z vybavení polovina chybí nehledě na to, že je v kostele zima a vlhko (což je další důvod pro odbytí mše svaté) a plíseň. Ano, plíseň je skvělá charakteristika pro lenocha – je plesnivý svou leností, je jí prolezlý a je těžké se jí zbavit. Tyto a jiné výrazy neřestné lenosti jsou nespravedlivé vůči Pánu Bohu, druhým i člověku samotnému. V kajícím úkonu při mši svaté se vyznáváme také z toho, že „nekonáme, co máme konat“, je to úzce spojené s leností, když člověk opomenutím hřeší na to, co je spravedlivé, aby udělal, ale nechtělo se mu.

Třetím stupněm lenosti je tak velká lenost, kterou nepohne ani právo, s nímž je svázaný trest za neuposlechnutí předpisu. Zde lze jako příklad uvést nepřivolání pomoci zraněnému či opuštění někoho, kdo si nemůže pomoci (dítěte, nemocného, postiženého), neplacení účtů a zanedbání vydání spravedlivé mzdy. Samozřejmě souvisí tyto hříchy také s jinými, ale jednou z pohnutek je lenost, která nechce být rušena a omezována ve svém nicnedělání. Vůči Pánu Bohu by zde byly prakticky všechny hříchy těžké, totiž ty, které výslovně, bez nátlaku a s plným vědomím páchá člověk proti závažným příkazům Desatera Božích přikázání a některým přikázáním církevním (zejména účastnit se v neděli a zasvěcené svátky mše svaté, jednou ročně se dobře vyzpovídat a přijmout svaté přijímání). Trestem je to, že člověk se zbavuje milosti posvěcující, kterou nutně potřebuje pro vstup do nebeského království. Každý těžce hřešící ví o tom, že těžce hřeší, takže se nemusí nikdo skrupulantsky bát, že by z ničeho nic spáchal těžký hřích. Je však třeba stále se varovat hříchů všech. Jediným okamžitým nápravným prostředkem a jedinou cestou do nebe, když člověk spáchá těžký hřích (i jakýkoliv jiný) je dokonalá lítost, která se projevuje tím, že člověk prosí Pána Boha za odpuštění, přál by si raději ten hřích nespáchat a nehodlá ho už spáchat znovu, také touží tento obrácený člověk smířit se s Pánem Bohem „oficiálním“ prostředkem smíření ve svaté zpovědi a napravit křivdu, kterou Pánu Bohu, bližním a sobě způsobil. Dokonalá lítost tedy vyžaduje zřeknutí se oné plesnivé lenosti, která přivedla člověka až ke spáchání těžkého hříchu a ztrátě posvěcující milosti.

Pán Bůh dej, abychom nikdy lenosti nepodlehli.

Na přímluvu blahoslavené Panny Marie vždy ochotné plnit Boží vůli,
na přímluvu svatého Josefa, pilného dělníka:

Panno blahoslavená,
Matko milosti,
nedej v hříších umříti
bez lítosti.
Poslední ať jsou slova má:
Ježíš, Josef, Maria!

(Kancionál č. 984-olomoucké dodatky)

Zobrazeno 7906×

Komentáře

Thompson

Raději, než abychom bojovali s leností, tak jí dáme jiné jméno - "prokrastinace"...
Díky za velice výstižný a aktuální článek!!

jjkohoutek

přemýšlel jsem

Angelar

@ Thompslon: "prokrastinace" zřejmě pochází z latinského "pro-"=na a "cras"= zítra, tedy jde o odložení činnosti na později (z důvodu lenosti).

jjkohoutek

nemyslím, že se dá lenost zaměňovat za prokrastinaci, je to něco odlišného

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio